Co je umělá inteligence (UI)?
Umělou inteligencí (UI) se rozumí simulace lidské inteligence ve strojích, které jsou naprogramovány tak, aby myslely jako lidé a napodobovaly jejich jednání. Tento termín lze použít, také pro jakýkoli stroj, který vykazuje vlastnosti spojené s lidskou myslí, jako je učení a řešení problémů.
Ideální vlastností umělé inteligence je její schopnost racionálně uvažovat a přijímat opatření, která mají nejlepší šanci dosáhnout určitého cíle. Podskupinou umělé inteligence je strojové učení (machine learning, ML), které označuje koncept, podle něhož se počítačové programy mohou automaticky učit z nových dat a přizpůsobovat se jim, aniž by jim při tom asistoval člověk. Techniky hlubokého učení (Deep learning) umožňují toto automatické učení prostřednictvím vstřebávání obrovského množství nestrukturovaných dat, jako je text, obrázky, nebo video.
KLÍČOVÉ ZÁVĚRY
Porozumění umělé inteligenci (UI)
Když se řekne umělá inteligence, většina lidí si jako první představí roboty. Je to proto, že ve velkorozpočtových filmech a románech se vyprávějí příběhy o strojích podobným lidem, které na Zemi způsobují spoušť. Nic však nemůže být vzdálenější pravdě.
Umělá inteligence je založena na principu, že lidskou inteligenci lze definovat tak, aby ji stroj mohl snadno napodobit a provádět úkoly od těch nejjednodušších až po ty složitější. Mezi cíle umělé inteligence patří napodobení lidské kognitivní činnosti. Výzkumníci a vývojáři v této oblasti dosahují překvapivě rychlých pokroků v napodobování činností, jako je učení, uvažování a vnímání, a to do té míry, že je lze konkrétně definovat. Někteří se domnívají, že inovátoři budou možná brzy schopni vyvinout systémy, které překonají schopnost člověka učit se nebo rozumět jakémukoli tématu. Jiní však zůstávají skeptičtí, protože všechny kognitivní činnosti jsou protkány hodnotovými soudy, které ovlivňují lidské zkušenosti.
S technologickým pokrokem zastarávají předchozí měřítka, která definovala umělou inteligenci. Například stroje, které počítají základní funkce, nebo rozpoznávají text pomocí optického rozpoznávání znaků, již nejsou považovány za ztělesnění umělé inteligence, protože tato funkce je nyní považována za samozřejmou funkci počítače.
Umělá inteligence se neustále vyvíjí a přináší výhody mnoha různým odvětvím. Stroje jsou zapojovány pomocí mezioborového přístupu založeného na matematice, informatice, lingvistice, psychologii a dalších.
Poznámka:
Algoritmy často hrají velmi důležitou roli ve struktuře umělé inteligence, kde se jednoduché algoritmy používají v jednoduchých aplikacích, zatímco složitější algoritmy pomáhají vytvářet silnou umělou inteligenci.
Použití umělé inteligence
Možnosti využití umělé inteligence jsou nekonečné. Tuto technologii lze použít v mnoha různých odvětvích a oborech. Umělá inteligence se testuje a používá ve zdravotnictví k dávkování léků a poskytování různých léčebných postupů přizpůsobených konkrétním pacientům a k podpoře chirurgických zákroků na operačním sále.
Mezi další příklady strojů s umělou inteligencí patří počítače, které hrají šachy, a samořídící auta. Každý z těchto strojů musí zvážit důsledky každé své akce, protože každá akce ovlivní konečný výsledek. V šachu je konečným výsledkem vítězství ve hře. V případě samořízených automobilů musí počítačový systém zohlednit všechny vnější údaje a vypočítat je tak, aby jednal způsobem, který zabrání kolizi.
Umělá inteligence se uplatňuje také ve finančním průmyslu, kde se používá k odhalování a označování aktivit v bankovnictví a finančnictví, jako je neobvyklé používání debetních karet a velké vklady na účty - to vše pomáhá bankovnímu oddělení zabývajícímu se podvody. Aplikace umělé inteligence se používají, také k zefektivnění a usnadnění obchodování. Toho se dosáhne tím, že se nabídka, poptávka a cena cenných papírů snáze odhadnou.
Typy umělé inteligence
Umělou inteligenci lze rozdělit do dvou různých kategorií: slabá a silná.
Slabá umělá inteligence ztělesňuje systém určený k provádění jedné konkrétní úlohy. Mezi slabé systémy umělé inteligence patří videohry, jako je výše uvedený příklad šachů, a osobní asistenti, jako je Alexa společnosti Amazon a Siri společnosti Apple. Asistentovi položíte otázku a on vám na ni odpoví.
Silná umělá inteligence jsou systémy, které provádějí úkoly považované za podobné lidským. Jedná se zpravidla o složitější a komplikovanější systémy. Jsou naprogramovány, aby zvládaly situace, v nichž mohou být nuceny řešit problémy, aniž by do nich musel zasahovat člověk. Tyto druhy systémů lze nalézt v aplikacích, jako jsou samořídící automobily, nebo v nemocničních operačních sálech.
Zvláštní úvahy
Umělá inteligence je od svého vzniku pod drobnohledem vědců i veřejnosti. Jedním ze společných témat je myšlenka, že stroje budou tak vyspělé, že s nimi lidé nebudou schopni držet krok, a ony se sami rozjedou a budou exponenciální rychlostí inovovat.
Dalším důvodem je, že stroje se mohou nabourat do soukromí lidí. A dokonce mohou být použity, jako zbraň. Další argumenty se týkají etiky umělé inteligence a toho, zda by inteligentní systémy, jako jsou roboti, měli mít stejná práva jako lidé.
Samořízená auta jsou poměrně kontroverzní, protože jejich stroje jsou navrženy tak, aby co nejméně riskovali a měli co nejméně obětí. Pokud by byl předložen scénář srážky s jednou, nebo druhou osobou ve stejnou dobu, tato auta by vypočítala možnost, která by způsobila nejmenší škody.
Další spornou otázkou, kterou mnoho lidí řeší v souvislosti s umělou inteligencí, je její možný vliv na zaměstnávání lidí. Vzhledem k tomu, že mnoho průmyslových odvětví se snaží automatizovat určitá pracovní místa pomocí inteligentních strojů, existuje obava, že lidé budou vytlačeni z pracovní síly. Samořízená auta mohou odstranit potřebu taxíků a programů sdílení aut, zatímco výrobci mohou snadno nahradit lidskou práci stroji, čímž se dovednosti lidí stanou zastaralými.
Jaké jsou 4 typy umělé inteligence?
Umělou inteligenci lze rozdělit do čtyř typů:
Reaktivní umělá inteligence (Reactive AI) - používá algoritmy k optimalizaci výstupů na základě sady vstupů. Například umělé inteligence hrající šachy jsou reaktivní systémy, které optimalizují nejlepší strategii pro vítězství ve hře. Reaktivní umělá inteligence bývá poměrně statická, nedokáže se učit ani přizpůsobovat novým situacím. Proto bude při stejných vstupech produkovat stejný výstup.
Omezená paměť UI (Limited memory AI) - se může přizpůsobit minulým zkušenostem, nebo se aktualizovat na základě nových pozorování, nebo údajů. Množství aktualizací je často omezené (odtud název) a délka paměti je relativně krátká. Například autonomní vozidla mohou "číst silnici" a přizpůsobovat se novým situacím, a dokonce se "učit" z minulých zkušeností.
Teorie mysli UI (Theory-of-mind AI) - jsou plně adaptivní a mají rozsáhlou schopnost učit se a uchovávat si minulé zkušenosti. Mezi tyto typy umělé inteligence patří i vyspělí chatovací roboti, kteří by mohli projít Turingovým testem a přesvědčit člověka, že se jedná o člověka. Ačkoli jsou tyto umělé inteligence pokročilé a působivé, nejsou si vědomi sami sebe.
Sebevědomá umělá inteligence (Self-aware AI) - jak název napovídá, se stávají vnímavými a uvědomují si svou vlastní existenci. Někteří odborníci se stále domnívají, že umělá inteligence se nikdy nestane vědomou nebo "živou".
Jak se dnes využívá umělá inteligence?
Umělá inteligence se dnes hojně využívá v celé řadě aplikací s různou úrovní pokročilosti. Mezi oblíbené implementace UI patří doporučovací algoritmy, které vám navrhují, co by se vám mohlo líbit příště, a chatboti, kteří se objevují na webových stránkách nebo v podobě chytrých reproduktorů (např. Alexa nebo Siri). Umělá inteligence se používá k předpovědím, pokud jde o počasí a finanční předpovědi, k zefektivnění výrobních procesů a k omezení různých forem nadbytečné kognitivní práce (např. daňová evidence nebo editace). Umělá inteligence se také používá k hraní her, ovládání autonomních vozidel, zpracování jazyka a mnoha, mnoha dalším činnostem.
Jak se umělá inteligence používá ve zdravotnictví?
Ve zdravotnictví se umělá inteligence používá k diagnostice. Umělá inteligence velmi dobře rozpoznává drobné anomálie na snímcích a dokáže lépe stanovit diagnózu na základě příznaků a životních funkcí pacienta. Umělá inteligence se také používá ke klasifikaci pacientů, vedení a sledování zdravotních záznamů a vyřizování žádostí o zdravotní pojištění. Předpokládá se, že budoucí inovace budou zahrnovat robotickou chirurgii s pomocí UI, virtuální zdravotní sestry, nebo lékaře a společné klinické posuzování.
