Umělá inteligence, virtuální realita i robotická ruka ovládaná na dálku jsou budoucností výroby, na které pracují výzkumné týmy ve spolupráci s Institutem informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) Českého vysokého učení (ČVUT). Výhody nejnovějšího konceptu distribuované modulární výroby vědci představili v tomto týdnu na oslavách deseti let institutu.
Vědci kolem CIIRC mají za sebou řadu úspěchů, podíleli se například na přípravě Národní iniciativy Průmysl 4.0 pro českou vládu. Technologické možnosti pro chytrou a udržitelnou průmyslovou výrobu postavené na principech Průmyslu 4.0 pak rozvíjí česko-německé Výzkumné a inovační centrum pro pokročilou průmyslovou výrobu RICAIP.
„Vize a cíle, se kterými jsme přistupovali k budování nového vědeckého institutu, se více než naplnily. Význam dnes masivně diskutované umělé inteligence jsme předvídali, a proto zde mohou fungovat multidisciplinární týmy, které jsou mezi nejlépe hodnocenými v Česku i v Evropě,“ řekl vědecký ředitel CIIRC Vladimír Mařík.
Zástupci české vědy, průmyslu i státu mohli zhlédnout ukázku výroby modelového auta ve výzkumném a experimentálním pracovišti testbed pro Průmysl 4.0 nebo využití virtuální reality při výrobě. Specialista v Praze přímo před diváky naváděl kolegu v Německu při sestavování součástky, když pomocí virtuální reality prováděl úkony na digitálním modelu a jeho pohyby opakovala robotická ruka na německém pracovišti. S pomocí telefonických instrukcí a robotické ruky byl tak německý technik schopen součástku sestavit.
„Podpora excelentní vědy, excelentních vědců a transfer znalostí do průmyslu patří mezi mé priority. A proto fandím pracovištím, jako je CIIRC ČVUT. Ve výzkumu umělé inteligence nesmí naše společnost zaspat a na CIIRC to dobře vědí,“ řekla ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09).
CIIRC je vědecko-výzkumný ústav ČVUT, který se zaměřuje na průmysl, energetiku, chytrá města a zdravou společnost v základním i aplikovaném výzkumu. Institut byl založen v roce 2013, od roku 2017 funguje naplno a zabývá se například umělou inteligencí, robotikou, ale i strojovým učením nebo bioinformatikou.
Pracovní trh se značně promění, tvrdí již delší dobu analytici s ohledem na pokrok umělé inteligence. Podle zprávy americké investiční banky Goldman Sachs by umělá inteligence mohla nahradit až 300 milionů pracovních míst po celém světě. Umělá inteligence by mohla vést k tvorbě nových pracovních míst a zvýšení produktivity v různých odvětvích.
Umělá inteligence se dostala do středu pozornosti s rozvojem ChatGPT. Tento chatovací systém dokáže generovat různé texty včetně článků, esejí, vtipů a poezie na základě jednoduchých dotazů. ChatGPT se učí odpovídat na podněty uživatelů a podobně jako lidé se učí na základě velkého množství dat.
Řada lidí má obavy, že umělá inteligence může nahradit jejich pracovní pozice. Generální ředitel německé mediální skupiny Axel Springer Mathias Döpfner již dříve uvedl, že systémy jako ChatGPT by mohly nahradit například novináře.
„ChatGPT například umožňuje lidem s průměrným písemným projevem vytvářet eseje a články. Novináři tak budou čelit větší konkurenci,“ uvedl pro BBC ekonom Carl Benedikt Frey působící na Oxfordské univerzitě.
Také někteří umělci a programátoři vyjadřují obavy o své pracovní vyhlídky v souvislosti s umělou inteligencí. Nicméně umělá inteligence může také vytvářet nové příležitosti a pracovní pozice v oblastech, kde je potřeba zvýšit produktivitu a efektivitu.
Zpráva Goldman Sachs zdůrazňuje, že využití umělé inteligence se v různých oblastech liší a v administrativě lze zautomatizovat více pracovních úkolů než v jiných odvětvích, například ve stavebnictví.
