Uměla inteligence v posledních měsících budí rozruch i emoce. Někdo se o svou práci bojí, jiní zase vidí příležitost. Mezi ty optimističtější patří i Tomek Bujok, spoluzakladatel a CEO společnosti No Fluff Jobs. Jako programátor i šéf portálu s transparentními nabídkami v IT je přesvědčený, že umělá inteligence uvolní ruce od repetitivních úkolů a umožní věnovat se věcem, na které AI zkrátka nemá kapacity. Zároveň říká, že IT je stále velmi atraktivní obor s velkým potenciálem pro kariérní růst.
No Fluff Jobs se zabývá nabídkou a poptávkou práce pro IT vývojáře ve střední a východní Evropě. Co vás vedlo k tomu vytvořit tak úzce specializovanou službu?
Abych odpověděl, tak se musíme se vrátit o osm let zpátky. S manželkou jsme tehdy žili ve Švýcarsku a pracovali pro stejnou společnost. Magdalena jako personalistka a já jako IT specialista. Tehdy nám došlo, že pracovní trh doma v Polsku a celková situace v regionu střední a východní Evropy není tak přívětivá jako ve Švýcarsku. Přestože je IT trh považovaný za zaměstnanecký, inzeráty s nabídkami práce byly „fluffy“, tedy nafoukané a plné nepodstatné omáčky.
Kvalitní kandidáty firmy přetáhly samy a na nabízené pracovní místo dorazilo jen málo žádostí. Nabídkám práce chyběla konkrétnost a transparentnost. Společnosti zřídkakdy zveřejňovaly finanční ohodnocení, které, jak víme z našich studií, uchazeči v inzerátu očekávají. Chtěli jsme nastavit nové standardy v oboru, zejména pokud jde o transparentnost, která je spolu s upřímností a respektem naší základní hodnotou a důvodem, proč jsme založili No Fluff Jobs.
O expertech na IT se u nás v České republice delší dobu mluví jako o „nedostatkovém zboží“. Na trhu je po nich vysoká poptávka a zároveň vidíme, že lidé mění obor ve prospěch IT. Vy si pravidelně děláte průzkumy na všech trzích, kde působíte. Bude tento trend pokračovat?
Evropská unie odhaduje, že do konce roku 2030 se počet najatých IT specialistů zvýší z 9 na 20 milionů. Poptávka po technologických odbornících bude jen růst, proto IT je perspektivní pracovní destinací pro každého. Navíc s nastupující automatizací procesů, digitalizací a rozvojem umělé inteligence jako například ChatGPT ale může být vstupní bariéra do IT pro juniory náročnější, protože firmy hledají především samostatné zaměstnance seniorní úrovně, kteří se dokážou rychle přizpůsobit změnám na trhu.
Do jaké míry mění, a ještě změní trh práce v IT umělá inteligence? Řada oborů se obává, že AI nahradí některé profese. Co od ní očekáváte v IT?
V roce 2019 odborníci z McKinsey & Company odhadli, že umělá inteligence a automatizace by mohly do roku 2030 nahradit až 30 % pracovních míst na celém světě. Na druhou stranu údaje Světového ekonomického fóra uvádějí, že automatizace vytvoří do roku 2025 o 12 milionů pracovních míst víc, než se předpokládá, že zanikne.
Vidím zde příležitost k obrovskému zvýšení produktivity a příležitost k tomu, aby se jednoduché a opakující se úkoly dělaly automaticky. Lidé se tak budou moct věnovat těm věcem, které umělá inteligence nezvládne, a těch je poměrně dost. Například ChatGPT toho umí opravdu hodně, ale nezapomínejme, že je to nástroj založený na statistice a není schopen produkovat stoprocentně kreativní nápady. Zároveň ve vzduchu stále visí otázka autorských práv.
No Fluff Jobs mění náborový proces pomocí umělé inteligence. Právě jsme vydali vlastní revoluční řešení založené na umělé inteligenci. Říkáme jí AI Assistant a zkracuje proces zveřejňování pracovních inzerátů na pouhé minuty. Nový nástroj během pouhých dvou sekund samostatně doplní inzerát na základě zadaného popisu práce a zohlední pro kandidáta nejdůležitější aspekty. Asistenta jsme spustili v polské a anglické verzi a pracujeme na zavedení dalších jazykových variací.
Řada společností, a to i z Big Tech, hromadně propouštěly. Doputoval tento trend i do střední a východní Evropy? Mají se naši vývojáři obávat budoucnosti?
Bohužel vlna propouštění zasáhla i velké technologické společnosti. Nedávno jsme slyšeli, že propouštějí Amazon, Twitter, Meta nebo Disney. Vidíme, že nejistá ekonomická a politická situace ve formě inflace a ruská agrese ovlivnily i region CEE. Firmy se snaží optimalizovat své aktivity a zpomalit po technologickém boomu, který jsme zažili během pandemie a krátce po ní. Nyní je ale čas na přehodnocení nastavených procesů. Neznamená to ale, že po zkušených IT odbornících není poptávka – ve skutečnosti je tomu právě naopak. Firmy budou stále hledat kandidáty, kteří se dokáží přizpůsobit neustále se měnícímu prostředí.
A jak se u nás vyvíjejí mzdy v IT? Jak si Česko podle vašich průzkumů vede v porovnání s ostatními zeměmi, kde působíte?
Podle našich nejnovějších studií se nejvyšší platy nabízejí v kategorii Big Data, a to v rozmezí 103 582–140 854 Kč měsíčně pro freelancery a 73 700–119 984 Kč v zaměstnaneckém poměru. Druhou nejlépe ohodnocenou kategorií je DevOps s 92 155–131 002 Kč, popřípadě 74 990–109 986 Kč pro zaměstnance. Mzdové rozpětí v IT odvětví na českém trhu lze srovnat s Ukrajinou, Polskem nebo Maďarskem. Horní hranice nabízené odměny je však v Polsku o něco vyšší. Podobně jako v Polsku a na Ukrajině, Big Data a DevOps jsou specializace s nejvyšším nabízeným finančním ohodnocením.
Často se mluví o gender pay gap. Existuje i v IT a pokud ano, co je třeba udělat pro rovnost v odměňování mužů a žen?
Ženy v EU vydělávají v průměru o 13 % míň než muži. V České republice činí rozdíl v odměňování žen a mužů dokonce 16,4 %. Podle zprávy Global Gender Gap Report 2022, pokud nepodnikneme žádné kroky ke snížení genderové nerovnosti, dosáhneme genderové parity v roce, a teď pozor, 2154.
Věříme ale, že transparentním přístupem můžeme přispět ke zlepšení situace. Zveřejňování platových rozpětí v inzerátech, sdílení platových tabulek se zaměstnanci a zveřejňování jasných a věcných pracovních nabídek – to jsou kroky, které pomůžou napravit genderovou nerovnost na pracovišti.
ZDROJ: https://www.lupa.cz/pr-clanky/umela-inteligence-vic-pozic-vytvori-nez-zrusi-rika-ceo-no-fluff-jobs/
